Psychoterapie
Domníváte se, že vaše psychické starosti a problémy nejsou důvodem k pojišťovnou hrazené péči? Opak je dost možná pravdou. Ostych nebo smýšlení o svých potížích tímto způsobem je nejčastějším důvodem pozdního vyhledání psychoterapeutické péče. Přitom zde platí možná dvojnásob, že zavčas řešené problémy jsou lépe řešitelné a vratné. Proto neváhejte vejít do kontaktu s profesionálním zdravotnickým zařízením v Třebíči, kde se vám dostane kvalifikované pomoci. S poskytováním péče v oblasti duševního zdraví máme dlouhodobé zlušenosti. Třebíčské pracoviště je detašované pracoviště pražské Tulsia Clinic. Vedoucím lékařem je MUDr. Pavel Čech, bývalý předseda Společnosti psychosomatické medicíny ČLS JEP, psychoterapeut a psychosomatik. Vytváříme tým lékařů a psychologů, kteří jsou vám k dispozici v řešení vašich psychických či psychosomatických potíží.
Pokud již přemýšlíte o psychoterapii, určitě stojí za to ji vyzkoušet. Psychoterapie nemusí být jen posledním řešením krizových situací, stejně jako neslouží jen těm, které trápí psychické problémy. Je vhodná pro každého, kdo chce na sobě pracovat a lépe porozumět sám sobě. Často se nacházíme v životě v situaci, kde se točíme v kole nebo nejsme schopni nahlédnout na svou tématiku bez profesionální pomoci .Neváhejte nás kontaktovat !
Odhodlání kontaktovat psychoterapeuta je složitý proces. Nalézt odvahu a chuť kontaktovat profesionála v tomto oboru je často dlouhý proces. Snažíme se na našem pracovišti nalézt optimální proces, který je zcela jednoduchý a nestaví překážky ve vašem váhání. Snažíme se vám celý proces efektivně usnadnit. Stačí na našem objenacím formuláři zanechat na sebe kontakt a stručně nastínit téma vašich starostí. Náš psychoterapeut s volnou kapacitou a kvalifikací na řešení vašeho problému vás neutrálním způsobem bude kontaktovat a domluvíte si hodinové setkání, kde se rozhodnete , zda budete pokračovat v péči. Veškerá komunikace i záznamy o kontaktech jsou chráněny a garantujeme 100% diskrétnost. Veškeré služby probíhají v maximální profesní úrovni a jsme vázáni etickým kodexem.
Psychoterapie je léčba psychologickými prostředky, jejímž cílem je zmírnit nebo odstranit potíže klienta. Díky tomu dochází také zpravidla k zvýšení úrovně sebepoznání, sebepřijetí, seberealizace a sebeocenění. Psychoterapie nám může pomoci dosáhnout širšího náhledu na sebe sama, uvědomit si zaběhnuté vzorce myšlení a chování, odkrýt náš smysl a celkově dosáhnout vyšší kvality života a naplnění našeho potenciálu.
Psychoterapie není určena jen k léčbě závažných psychických poruch. Je možností, jak lépe poznat sami sebe, porozumět dynamice v našich vztazích a rozvíjet váš potenciál tak, aby náš život směřoval k naplnění a ke zdraví.
Se správným terapeutem byste se měli cítit uvolněně a cítit k němu důvěru. Proto je běžné, že se uskuteční úvodní setkání bez závazku k pokračování a prostě si kontakt s terapeutem „vyzkoušíte“.
Terapie pomáhá se širokou škálou témat, od momentální nespokojenosti přes problémy ve vztazích až po hluboká traumata často pramenící s dětství nebo z traumatických událostí během života . Záleží především na vás, jaké cíle si se svým psychoterapeutem zvolíte.
Pomůžeme Vám s těmito tématy
Je přirozená reakce organismu na možné nebezpečí, která u člověka funguje už od pravěku. Pokud se naše tělo cítí ohrožené nebo v nebezpečí, začne se v něm spouštět stresová reakce. V dnešní zrychlené době plné zátěžových situací, které spouští stres i několikrát denně, je hodně lidí vystaveno dlouhodobému nezdravému stresu. Stres ničí naši imunitu, člověk ve stresu bývá častěji nemocný. Stres může pomoct k propuknutí nemocí, na které je člověk náchylný. Stres často stojí taky za psychickými problémy.
Je spletitá směs emocí zahrnující stres, obavy a zlé předtuchy či neurčitý strach. Je provázena i fyzickými příznaky – např. bušením srdce, pocitem nevolnosti a staženého žaludku, bolestí na hrudi, chvěním rukou apod. Úzkosti jsou zdrojem řady psychosomatických symptomů, a při delším trvání i psychosomatických nemocí.
Je psychická porucha, kde je hlavním projevem dlouhodobě depresivní (smutná) nálada a žádným obvyklým způsobem není možno tuto náladu změnit. Člověk s depresí se nedokáže těšit ze života, je skleslý, bez energie, snadno se unaví, dochází ke ztrátě sebedůvěry, objevují se sebevýčitky či přehnané pocity viny. Často nastupuje beznaděj. Mnohdy je deprese provázena i poruchami spánku (nespavost či nadměrná spavost), zvýšenou nebo sníženou chutí k jídlu, poklesem váhy či snížením sexuálního libida. Mohou ji doprovázet i úzkostné příznaky, které se mohou projevovat zvýšenou nervozitou, přehnanými obavami či fyzickými příznaky (např. tíseň na hrudi, bušení srdce, pocení).
Neboli insomnie je porucha spánku, při které je narušeno usínání nebo průběh spánku. Může se projevovat nejen obtížným večerním usínáním, ale také probouzením v průběhu noci, častým ranním probuzením, kdy už nespavec nedokáže více usnout, nebo záměnou dne a noci, kdy člověk v noci nespí, ale spí přes den. Nespavost má řadu negativních dopadů na lidský organismus, způsobuje rozvoj civilizačních onemocnění a statisticky významně zkracuje délku života.
Mimořádná krizová situace může zasáhnout nečekaně do života každého člověka a je typická silnými negativními emocemi. V závislosti od situace pak vznikají složitá životní období, mezi které můžeme zařadit např. rozvod, rozchod, ztráta zaměstnání, nemoc nebo úraz, odchod do důchodu, vážné onemocnění apod. Každý z nás se vyrovnává s novou situaci po svém – někdo začne více sportovat, někdo se zavře doma, někdo začne více pít alkohol – tyto způsoby zvládání složitých situací se nazývají jako adaptační, a ne všechny jsou samozřejmě prospěšné. Pokud se Vám tedy Vaše situace jeví jako nezvladatelná vlastními sílami, doporučujeme obrátit se na naše terapeuty, kteří Vám pomohou nalézt způsoby a techniky zvládání složitých životních situací.
Je proces, který nastává po ztrátě nebo smrti milovaného člověka, kdy se opuštěný nebo pozůstalý vyrovnává s novou situací a učí se žít bez blízkého člověka. Truchlení je velmi těžkým životním obdobím, kdy člověk zažívá pocity smutku, žalu, beznaděje, často bývá doprovázeno poruchami spánku, úniku k alkoholu, agresivitou, změnou chuti k jídlu nebo vyhledáváním samoty. Každý člověk prožívá truchlení velmi individuálně, je to významný proces při rozloučení a často vyžaduje průvodce-terapeuta, aby byl proces prožitý a odžitý.
Smutek je negativní emoce a je reakcí na nepříznivou situaci, která se člověka dotýká – např. ztráta osoby, zvířete nebo věci, nenaplnění očekávání nebo přání, křivda, nevděk apod. Smutek je opakem radosti. Osamění je pocit, že je člověk na vše sám, že se nemá komu svěřit, cítí se být nepochopen a neposlouchán. Někdo se cítí osamocen, protože nemá kolem sebe dostatek sociálních kontaktů – např. přestěhováni do nového města nebo země, změna práce, rozchod s partnerem apod. Další se může cítit osamocen i když je obklopen lidmi. Psychologické důvody pocitu osamění mohou být velmi rozličné a doporučujeme situaci probrat s terapeutem.
Je velice stresující zážitek, mimořádně silný, intenzivní a bolestivý, který ve velké míře porušuje psychickou rovnováhu. Mezi traumatizující zážitky řadíme např. nehody, znásilnění, přepadení, ztrátu milovaného člověka, smrt dítěte apod. Jde o událost, která přichází náhle a nečekaně a nekoresponduje s dosavadní zkušeností jedince. Člověk vystavený traumatu ztrácí nad situací kontrolu, cítí bezmoc a nejistotu. Zpracování traumatu je zásadní pro další život i fyzické zdraví.
Jsou záchvaty paniky, projevující se vnitřním neklidem, úzkostí, silným stresem, které se dostaví nečekaně a bez zjevné příčiny. Záchvat může doprovázet i řada fyzických příznaků, jako například bušení srdce, třes, nevolnost, hyperventilace. Jsou nimi postiženy častěji ženy, panické ataky Vás můžou potkat pouze jednou za živote nebo i opakovaně, jejich výskyt se nedá nikdy předvídat. Stejně jako v autě potřebujeme k bezpečné jízdě plyn i brzdu, tak v lidském organismu existují 2 systémy sympatikus a parasympatikus. Panický atak je sešlápnutý plyn (sympatikus) bez schopnosti brzdit (parasympatikus). Panická ataka se dá přirovnat ke šlápnutí na plyn v autě bez schopnosti zabrzdit .Naši terapeuti vám mohou pomocí nalést opět rovnováhu.
Je psychická porucha, při které postižená osoba trpí bezdůvodným strachem z lidí, věcí nebo situací. Existuje velké množství fobií – např. arachnofobie (strach z pavouků), aerofobie (strach z létaní), bacilofobie (strach z bacilů, virů a nákazy), odontofobie (strach ze zubařů) apod. Člověk s fobií je schopen si uvědomit, že situace ve skutečnosti nebezpečná není, ale není schopen ovlivnit svoje prožívání velkého nebezpečí a silného stresu. Mezi fyzické projevy fobie patřínapř. silné bušení srdce, pocit na omdlení, třes, pocity na zvracení, stažený žaludek nebo poruchy dýchání.
Je emoce, která nás má chránit a vzniká jako reakce na hrozící nebezpečí. Strach je obava z něčeho konkrétního, obvykle podmíněna již prožitým negativním zážitkem nebo zkušeností. Jde o normální reakci organismu na skutečné nebezpečí nebo ohrožení, která má člověka připravit na útěk nebo obranu. Strach doprovází fyzické projevy jako bušení srdce, změna krevního tlaku, zblednutí, chvění a třes, husí kůže apod.
Neboli zloba, hněv a zlost jsou emoce, které se liší v míře intenzity, s jakou je prožíváme. Je to vlastně reakce organismu na nějaký vnitřní nebo vnější podnět, který nám brání dosažení nějakého cíle. Jeho projevy bývají často přehnané, narušují mezilidské vztahy a často je můžou i nenávratně poškodit. Tato emoce je lépe přijímána společností u mužů než u žen. Velké nebezpečí vzteku je v tom, že si ho často vybíjíme na objektech, ke kterým se ve skutečnosti neváže. Příkladem může být stres v práci, kdy si člověk následně vybije zadržené emoce doma na partnerce nebo partnerovi.
Je stav, kdy tělo a mysl nemá dostatečný prostor k obnově sil a je nuceno šlapat pořád na stoprocentní výkon. Lidem, kteří mají rádi svou práci hrozí přepracování častěji právě proto, že je práce baví a naplňuje. Mezi nejčastější příznaky přepracování patří špatná nálada, horší soustředění, popudlivost a podrážděnost anebo taky fyzické příznaky jako poruchy spánku, bolesti hlavy a častá nemocnost související se sníženou imunitou.
Je chronický stres, který se váže na zaměstnání a projevuje se poklesem pracovního výkonu, pocitem nenaplněnosti, ztrátou motivace, pocity beznaděje a bezmocnosti, fyzickým nebo emočním vyčerpáním, celkovou únavou, depresemi, poruchami spánku anebo paměti. Často se vyskytuje v pomáhajících profesích.
Na cestě vlastního sebepoznáni můžeme narazit na nezpracované témata z minulosti, které souvisí např. s rozchodem nebo rozvodem rodičů, s chováním našich rodičů v průběhu dětství, nenaplněnými ambicemi rodičů, které si kompenzovali na nás, apod. Úlohou terapeuta je vytvořit bezpečný prostor pro vyjádření zranitelnosti, protože prostřednictvím tohoto procesu můžeme druhému odpustit a opustit staré křivdy a jít v životě dál. Pro zdravý život je nutné mít hluboká témata zpracována jinak jsme blokováni v růstu a točíme se stále v kole.
Jednoduše řečeno zkoumá vzájemné působení psychických a fyzických procesů při vzniku anebo léčbě nemocí. Víme, že vznik, rozvoj a průběh každého onemocnění souvisí v nějaké míře i s naší psychikou a obráceně naše psychika souvisí s naším tělesným zdravím (somatopsychika). Nejtypičtějším znakem psychosomatické nemoci je to, že je chronická, čili trvající delší dobu, občas se projevy nemoci zmírní, ale následně se zase zesílí a lékařská vyšetření z různých oborů nepřináší žádný konkrétní nález nebo průběh stonání neodpovídá stupni fyzického postižení. Řešení psychosomatických stavů vyžaduje duální působení a spolupráci lékaře a psychoterapeuta což je možné na našem zařízení realizovat . Naše zařízení disponuje odborníky na tuto oblast.
Nebo sebedůvěra je důvěra člověka v sobě samotného, ve své síly a schopnosti. Sebevědomí úzce souvisí i se sebe hodnotou. V podstatě s tím, jak člověk dokáže vnímat sám sebe. Člověk se zdravým sebevědomím zná svoje kladné i záporné vlastnosti a váží si sám sebe, své práce, svého života. Naproti tomu člověk s nízkým sebevědomím má potřebu se porovnávat s jinými jedinci, považuje se za méněcenného, slabého a celkově o sobě pochybuje a nevěří svým schopnostem, často vyžaduje potvrzení svojí sebehodnoty od okolí.
Je přijetí sebe sama a schopnost naučit se mít rád sám sebe i se svými stinnými stránkami. V jemné formě se to týká každého z nás – občas o sobě pochybujeme, jsme nejistí, trpíme nedostatkem sebevědomí a chybí nám kontakt se sebou samým. Sebepřijetí je vždy proces, kdy se postupně přibližujeme ke svému opravdovému já, ke svým pocitům a zraněním. Na této cestě je dobré mít svého průvodce – terapeuta, který nám poskytne bezpečný prostor k naší proměně.
Je psychologický proces, který aktivuje lidské chování a jednání pro dosažení určitého cíle a dává mu účel a směr. Je to vnitřní hnací síla, která nás žene k uspokojení nenaplněných potřeb.
Neboli plné uvědomění (všímavost) je schopnost záměrně věnovat pozornost tomu, co se děje v přítomném okamžiku uvnitř nebo kolem nás bez hodnocení, posuzovaní, lpění nebo očekávání. Mindfulness je duševní schopnost, která se dá naučit a díky ní jsme schopni si více vychutnat přítomnost, přispívá k celkové duševní pohodě, k psychickému i tělesnému zdraví. V současnosti je jedním z nejpoužívanějších konceptů v oblasti profesního i osobního rozvoje.
Je označení pro chorobné odkládání úkolů na pozdější čas. Jedná se o záležitost související s psychikou, na rozdíl od lenosti, která je více záležitost osobnostní. Prokrastinující lidé se nedokážou donutit ke splnění konkrétního úkolu a místo toho dělají spoustu věcí – např. opakovaně uklízí, zalévají květiny, dělají úkoly, které nespěchají apod.
Každý člověk má určité představy o vlastním životě, ale realita pak často neodpovídá jeho očekáváním a člověk se dostává do stavu nespokojenosti. Pocit nespokojenosti je přirozenou hybnou silou ke změně. Nespokojenost je tedy náš vnitřní motor, díky kterému osobnostně i pracovně rosteme. Nespokojenost však nepůsobí vždy jako motor, ale pokud je již chronická, má na nás negativní dopady – zhoršení vztahů v práci nebo doma, pocity viny, aj.
Naše zdravé vztahy s partnerem, rodinnými příslušníky, přáteli nebo kolegy v práci jsou základem pro naše dobré každodenní fungování. Život v manželském nebo partnerském svazku umí být často náročný, občasné konflikty jsou ve vztahu normální a dokonce i zdravé. V případě, že nám ale vztah přináší spíš než radost jenom neustálé hádky, neporozumění, bolest, je nejvyšší čas obrátit se na pomoc psychoterapeuta, který nám poskytne pohled na celou situaci z jiného úhlu.
Každý rodič chce svoje dítě vychovávat nejlépe jak umí, ale často se stává, že neví jak dál. Psychoterapie může pomoct řešit složité životní situace ve výchově, problémy s dětskou individualitou nebo akutní problémy, které potřebují rychlé řešení.
Je označení pro poruchy sexuální výkonnosti, které může mít muž, žena nebo oba partneři. Mezi oblasti, které se týkají sexuálních dysfunkcí patří např. sexuální apetence (chuť do sexu), sexuální vzrušivost, reakce genitálu (orgasmus), sexuální bolestivé poruchy, hypersexualita aj. Řešení partnerských problémů sexuálních dysfunkcí nebo partnerský nesoulad může zlepšit právě psychoterapie.
Jsou psychická onemocnění, kam patří mentální anorexie, mentální bulimie a ortorexie. Často se stává, že tyto nemoci spolu úzce souvisí – jedna vede k druhé, nebo se obě propojují a střídají. Člověk trpící mentální anorexií má zkreslené představy o svém těle, odmítá jídlo, aby dosáhl vytoužené váhy. Tato nemoc může vést k celkovému rozpadu metabolismu a ke smrti. Naproti tomu mentální bulimie je záchvatovité nadměrné přejídání, kdy nemocní popisují nekontrolovatelnou touhu po jídle a nemožnost přestat jíst a následně vyvolají zvracení, aby neztloustli. Po nebo během jídla odbíhají na toaletu zvracet. Někdy užívají laxativa nebo diuretika.
Pojmem transgender se označují lidé, jejichž vzhled a chování není v souladu s biologickým pohlavím, které jim bylo určeno při narození.
